Rozdíl mezi ušlechtilou a neušlechtilou ocelí spočívá v obsahu legujících prvků a vlastnostech, které tyto prvky přinášejí.

Neušlechtilá ocel:

Neušlechtilá ocel je nelegovaná ocel, která neobsahuje žádné legující prvky nebo obsahuje pouze malé množství legujících prvků. Tato ocel je často základním materiálem pro většinu průmyslových a stavebních aplikací. Neušlechtilá ocel je relativně levná a má dobrou svařitelnost a mechanické vlastnosti, jako je pevnost a tvrdost. Avšak její odolnost proti korozivním účinkům je omezená a vyžaduje ochranné povlaky nebo další ochranné opatření.

Ušlechtilá ocel:

Ušlechtilá ocel obsahuje určité množství legujících prvků, které zlepšují její vlastnosti. Tyto legující prvky mohou zahrnovat chrom, nikl, molybden, titan, hliník a další. Ušlechtilá ocel je charakterizována vysokou korozní odolností, pevností a odolností v širokém rozsahu teplot. Je také odolná vůči vlivům prostředí a má vynikající mechanické vlastnosti. Ušlechtilá ocel se často používá v oblastech, kde je vyžadována vysoká odolnost proti korozivním účinkům, jako je výroba chemikálií, potravinářský průmysl, medicína, energetika a automobilový průmysl.

Hlavním rozdílem mezi ušlechtilou a neušlechtilou ocelí je obsah legujících prvků a následné vlastnosti, které tyto prvky přinášejí. Ušlechtilá ocel je dražší a poskytuje větší odolnost proti korozivním účinkům a lepší mechanické vlastnosti než neušlechtilá ocel. Naopak neušlechtilá ocel je levnější, ale její odolnost proti korozivním účinkům je nižší. Volba mezi ušlechtilou a neušlechtilou ocelí závisí na konkrétních požadavcích a aplikaci, kterou ocel bude sloužit.